Jak jsme se dostali k rumunskému ovčákovi bucovina a australskému ovčákov a proč zůstáváme u obou.
Bucovina je impozantní, silné, klidné a velmi inteligentní plemeno pasteveckého původu z Rumunska. Hodí se pro lidi, kteří hledají přirozeného ochránce rodiny, stáda a majetku.
V současné době se do naší přírody vrátila obdivuhodná šelma - vlk. Jsem přesvědčený, že bucovina je schopna řešit i v našich podmínkách účinně pomáhat při ochraně stád před jejich útoky. V Rumunsku má ochrana stád před predátory a narušiteli dávnou a nepřetržitou tradici. Celé generace Rumunů vyrostly v tomto prostředí a dobře vědí, jak se mají chovat v blízkosti stáda, které hlídají psi. Bucovina je skvělým příkladem, jak lze vše skvěle sladit. Velmi nekompromisním způsobem byli vybíráni dlouhou dobu pouze psi správných vlastností. Psi nejprve jasně oznámí a výrazně varují příchozí a dají jasně najevo jaké hranice a vzdálenost je třeba od stáda ale i od střeženého území, nebo majetku dodržovat. Rumuni tuto skutečnost akceptují, včas se zastaví, nebo umírněně ustoupí. Každopádně psi tuto situaci přijmou a vyčkají až hrozba přirozeně opadne a pro obě strany situace tak neskončí konfliktem. Psi v dostatečném počtu u stáda odradí spolehlivě predátory a velmi účinně zabraňují ztrátám.
U nás je situace , bohužel, často trochu jiná. Někteří lidé nerespektují jasná pravidla, ohradníky a td. Někdy vstupují těsně ke stádu, pouštějí na volno své a to i často neovladatelné psy v blízkosti stáda ke zvířatům. V případě, že stádo hlídá pastevecký pes, může dojít ke zcela zbytečným kolizím. V tomto směru máme u nás ještě dlouhou cestu k tomu, aby vše mohlo správně fungovat. Stejně jsem ale přesvědčen že pastevecký pes, jehož skvělým představitelem bucovina je, dokáže zemědělcům velmi účinně pomáhat proti ztrátám. Podobně jako pachové ohradníky kolem silnic, kde po vytipování problematických lokalit došlo po umístění pachových ohradníků k výraznému zlepšení a snížení počtu srážek se zvěří.
S vlky mám osobní zkušenosti, dlouhou dobu se o ně zajímám. Mám i přátele v různých oblastech, kteří mají velké znalosti a osobní zkušenosti s vlky. Naproti tomu stojí i skupiny, které bez osobních zkušeností přebírají názory a informace, které jsou pro danou problematiku spíš v rovině virtuální reality. Jejich postoje proto často tuto problematiku ještě více prohlubují.
Moc bych nám všem přál, aby se situace v této oblasti zlepšila a postupně se nastavily vhodné cesty jak tuto problematiku u nás řešit.
Australský ovčák je plemenem, které není třeba v tuto chvíli pro vysoký stupeň jeho obliby a rozšíření na tomto místě více představovat. Za sebe mohu doporučit např. knihu Australský ovčák od A do Z. Každý ale může najít dostatek informací ke konkrétním záměrům, pro které chce svého AUO využít. V případě potřeby je snadné najít i osobní rovinu pro potřebné informace .
Pro nás doma se v tuto chvíli obě výše uvedená plemena velmi vhodně doplňují a mohu jen potvrdit, že je pro nás velkou radostí s nimi žít a pracovat.